Makovice (Poppydawn) byla dlouhosrstá načervenalá kočka s velmi chlupatým ocasem.
Makovice byla válečnice Hromového klanu pod vedením Borového měsíce, Slunečného měsíce a Modré hvězdy. Poté, co se stala válečnicí, přijala Větroně za svého partnera a porodila mu tři koťata. Později odešla ke starším a nakonec zemřela na kombinaci podvýživy a zeleného kašle.
V knihách[]
Super edice[]
Věštba Modré hvězdy[]
- "Ach, Větřino, všichni víme, že s tvými dvěma koťaty se žádné jiné nemůže srovnávat,"
- ―Makovice Věštba Modré hvězdy, strana 19
- Sestry později plánují překvapit Levhartičku a Záplatíka, koťata Větřiny, ale Makovice je varuje, aby nechodily daleko. Modřinka se ptá, kde má Makovice a Sněžinka odvětí, že je ještě další dva měsíce neuvidí. Poté, co Sněžinka náhodou sní mák, Makovice nevěřícně zpochybňuje Husipírkovi činy. Modřinka se ptá, jestli její sestra zemřela, ale Makovice ji ujistí, že bude v pořádku. Krátce nato velitel volá na schůzku klanu a Makovice se ptá Měsíčnice na Sněžinku. Sněžinčina matka potvrzuje, že bude v pořádku.
- Později Makovice porodí tři koťata. Uvádí se, že koťata mají tendence neustále opouštět pelíšek své matky. Když Modrotlapka přinese jídlo koťatům, Makovice, souhlasí s tím, že je nechá jíst venku. Jedna z jejích dcer si stěžuje na počasí a Makovice říká, že by bylo dobré si trochu zacvičit, než přijde déšť. Jakmile Modrotlapka vydá zvuk, aby dala najevo svou přítomnost, Makovice ji pozdraví a říká, že den předtím slyšela o jejím úlovku. Modrotlapka říká, že měla jenom štěstí, ale Makovice nesouhlasí. Koťata si stěžují na počasí venku a Makovice poznamenává, že opravdoví válečníci se před počasím neschovávali. Koťata neochotně vyjdou ven a Makovice se převalí na záda s poznámkou, že Modrotlapka musí být po Shromáždění unavená. Zeptá se, zda Borový měsíc mluvil s Větrnými, a doufá, že jeho slova stačila k tomu, aby je varovala, protože bitva by k ničemu nevedla. Dodává, že by měli šetřit síly na nadcházející bezlistí a Skvrnka s ní souhlasí. Modrotlapka se ptá, jestli si myslí, že je Větrný klan krade, a Makovice poznamená, že to udělali už dříve.
- Když se připravují na bitvu s Větrnými Makovice je venku se Skvrnkou spolu s jejich koťaty. Bodláček předvádí, co by udělal válečníkovi Větrného klanu, a Makovice mu vyčítá, že si hrál s jídlem a poznamenává, že zemřelo, aby mohli žít. Modrotlapka si přeje, aby se mohla s matkou vrátit do školky, poté, co ucítila vůni školky. Další den je Makovice vidět s Měsíčnicí, je vidět, že jsou dobré kamarádky. Po bitvě se rozběhne k mrtvole Měsíčnice, aby se nad ní přikrčila a zabořila nos do její srsti. Ona a Skvrnka pak sbírají mátu a rozmarýn a potírají tělo zmíněnými bylinkami. Když Modrotlapka trénuje se Slunečníkem, poznamenává, že Makovice jí pořád opakuje, jaká je to pocta, trénovat se trénuje se zástupcem.
- Zatímco se klan pokouší získat zpět Sluneční skály, Makovice dostane rozkaz počkat na vrcholu rokle pro případ, že by se Říční klan pokusil zaútočit na tábor. Po útoku se Makovice a ostatní setkají s vracejícími se kočkami na vrcholu rokle a zeptají se, zda rozdrtili Říční. Na shromáždění sedí Makovice se skupinou učedníků a poslouchá, jak se chlubí. Jeden nich tvrdí, že den předtím vylezl na svůj první strom, a Makovice se ptá, jestli to Říční opravdu umí. Když Dubas řekne, že narážku na Hromové, Makovice o něm mluví jako o rybím dechu.
- Tu noc vidí Modroočka vidí Makovici, jak přechází sem a tam před doupětem učedníků. Peřovous pak pozdraví Makovici a zeptá se, jestli chce, aby se postaral o její dcery. Modroočka poznamená, že i ji bolelo břicho a Makovice škubne hlavou a žádá o vysvětlení. Modroočka vysvětluje, že všechny tři jedly myš. Makovice zavrtí hlavou a poznamenává, že její dcery na tom nejsou dobře. Modroočka ujišťuje Makovici, že se uzdraví, ale dodává, že ji nikdy neviděla nemocnou. Peřovous se pak vrátí s návrhem najít mech a namočit ho, a Makovice přikývne a zamíří do tunelu. Modroočka mu navrhne, aby si odpočinul, protože Makovice se o své dcery postará. Když je jde Modroočka zkontrolovat, zeptá se, jestli jim Makovice přinesla trochu vody. Makovice se pak vřítí dovnitř. Zuřivě olizuje svou dceru a povzbuzuje ji, aby se probudila. Modroočka nabízí, že zavolá Peřovouse, ale Makovice zavrtí hlavou. Hladí dceru ocasem a má v plánu s nimi zůstat. Zároveň navrhuje Modroočce, aby se nadýchala čerstvého vzduchu. O několik dní později je zaznamenáno, že Makovice před doupětem učedníků, protože se bojí odejít od své dcery. Když Slunečník organizuje hlídky podívá se na Makovici a Modroočka přemýšlí, jestli ho napadlo ji poslat na hlídku, aby ji rozptýlil. Jakmile je Modroočka vybrána, aby vedla loveckou hlídku, Slunečník odejde za Makovicí.
- Jakmile se vrátí, Makovice se zeptá na velikost psa, s nímž bojoval její syn Bodlotlapka, a pak se ohlédla přes rameno do doupěte učedníků. Druhý den ráno Makovice poznamená, že se její dcera neprobudila, ani když ji olízla a zatřásla s ní. Makovice se pak zeptá, jestli byla mrtvá, a Růžičkotlapka se tvrdě přitiskne k matce, když Modroočka poznamená, že je mrtvá. Bodlák si ji přeje vidět a Makovice se lehce dotkne jeho hlavy svým ocasem a dovolí mu to. Růžičkotlapka se ptá, jestli byla s její sestrou, když zemřela, a Makovice vysvětluje, že spala, a když se probudila, její dcera voněla jinak. Když se Husipírko ptá, co se děje, Makovice ho informuje o smrti své dcery. Grošinka se k ní přitiskne a nabídne, že připraví tělo k vigilii. Po nějaké době ona a Grošinka uhladily srst učednice a upravily ji. Bodlák informuje matku, že by ji po vigilii pomohl pohřbít. Když Slunečník hledá Borového měsíce. Makovice vzhlídne od těla. Borový měsíc oznámí, že chce odejít a stát se mazlíčkem. Makovice s vytřeštěnýma očima zpochybňuje jeho činy. Následujícího dne Makovice a Bodlák bdí a truchlí. Po boji s Říčním klanem má Růžička svůj válečnický obřad, na který se dostaví i její matka . Zatímco Slunečný měsíc organizuje hlídky, Makovice je jednou z koček shromážděných kolem něj.
- Poté, co Sněžnice zemře, Makovice a Skvrnka jsou spatřeny, jak si povídají s Větroněm a Grošinkou na okraji mýtiny a všichni se pak připojí k Peřovousovi a Husípírkovi. Později, se Makovice rozhodne přesunout mezi starší. Modroočka si již dříve všimla, že Makovice často zůstávala na hlídce pozadu, její úlovky byly slabé. Makovice, která má kolem čumáku viditelné šedé chlupy skloní hlavu a poznamená, že je vděčná za to, že jí její klan dal šanci jim dlouho sloužit a že má možnost dál žít poklidný život starší.
- Když Modroočka vidí jejího otce a Grošinku spolu, vzpomíná si, jak Makovice řekla Větřině, že některé kočky nikdy nemohly mít koťata bez ohledu na to, jak moc si to přály. O čtyři sezóny později je poznamenáno, že i Větroň připojil ke své družce jako starší. V určitém okamžiku je poznamenáno, že Makovice byla mezi kočkami, které zemřely v době hladu.
Drobnosti[]
- V nepřeložené novele se uvádí, že navzdory svému staršímu věku přijala Vrbu za svoji učednici
- V nepřeložené knize Code of the Clans je její smrt popsána blíže. Makovice je velmi stará, nemocná a zesláblá hladem uprostřed velmi chladného a drsného bezlistí. Je příliš slabá na to, aby vůbec snědla šantu. Tečka říká, že se musí najíst. Dlouhý a Proužek chytí baculatou veverku a Dlouhý je připraven ji vzít zpět do tábora. Proužek ho přesvědčí, aby ji snědli a měli dost energie na další lov. Když se vrátí, najdou Makovici mrtvou a Růžička, které kromě nevlastní sestry Grošinky nikdo nezbyl, je zničená. Dlouhý si její smrt vyčítá, ale Proužkovi to vůbec není líto.
- Opět zde vidíme rozdíl mezi novými a starými knihami. Makovice je ve věku 10 let popisována jako prošedivělá a velmi stará. Děkuje, že mohla být tak dlouho válečnicí a na konci svého válečnického života zaostává a je pomalá. Bílý vichr je v době 7 let také považován za starého. Naproti tomu v nových nepřeložených knihách jsou desetiletí válečníci aktivní a vedou lovecké hlídky.