Vánkochlup (Breezepelt) je štíhlý černý kocour s jantarovýma očima.
Vánkotlapka je učedníkem Větrného klanu a jediným přeživším kotětem Nočnice a Vranipírka. Je součástí skupiny, která najde koťata Větrných poté, co se ztratí v tunelech a zabrání tak konfliktu mezi klany.
V knihách[]
Síla tří[]
Vidění[]
- Vánkotlapka je součástí hlídky, co pomůže Sojkotlapce, když sklouzne do jezera. Bělina mu olizuje uši. Vánkotlapka později konstatuje, že Sojkotlapka je hloupý, když tak nešikovně sjel z útesu do vody. Na to jeho otec Vranipírko zasyčí, aby byl potichu. Poté se hlídka vrací zpátky do tábora, zatímco Vranipírko bere Sojkotlapku zpět do tábora. Vánkotlapka je naštvaný.
- Vřesotlapka ho na shromáždění představí Lvíčkotlapce. Vřesotlapka ho škádlí a říká, že si myslí, že jí může poroučet, když je jeho otec její učitel. Ten se začne bránit, ale Vřesotlapka ho přeruší, šťouchne do něj a řekne mu, aby se uklidnil, že je to jenom sranda. Když Jednovousý měsíc oznámí, že Vánkotlapka je nový učedník, zvedne hlavu vysoko, vypadá hrdě a nebojí se veškeré pozornosti, která se na něj soustředí.
- Hromový klan vidí psy útočící na kočky Větrného klanu, pošlou hlídku na pomoc a odeženou je. Vánkotlapka běží zpět do tábora a nehlásí žádné poškození ochrané stěny chránící tábor. Vranipírkose ho zeptá, jestli to celé zkontroloval, a on rozhořčeně odpoví, že ano, protože mu to jeho učitelka řekla. Nočnice vykročí vpřed a řekne svému partnerovi, aby měl více důvěry v jejich syna, a Vánkotlapka dodává, že Bělina je jeho učitelka, ne jeho otec. je jeho rádce, a ne jeho otec. Později zamumlá, že by psy zvládli sami, kdyby se psi vrátili. Je pokárán svou matkou, která mu řekne, že Vřesotlapka by mohla být vážně zraněna, kdyby jí Lvíčkotlapka nepomohl.
- Vánkotlapka se potí účastní soutěže v lovu veverek proti Sovotlapce ze Stínového klanu a Lvíčkotlapce během Shromáždění za denního světla. On a Lvíčkotlapka nakonec pronásledují stejnou veverku spadnou do opuštěného jezevčího doupěte. Sojkotlapka pomůže svému bratrovi, zatímco Vánkotlapku zachrání až jeho otec, když uslyší, jak Sojkotlapka mňouká. Vranipírko, Nočnice a Vřesotlapka pak Vánkotlapku vykopou. Vánkotlpka nedýchá, ale Jezerní lístka říká Sojkotlapce do má dělat a Vánkotlapku se podaří zachránit. Nočnice ho odnese do doupěte Jezerní lístky. Nakonec se kolem něj ochranitelsky schoulí, jako by se bála o něj přijít.
Temná řeka[]
- Vánkotlapka je na příštím Shromáždění a spěchá za svou učitelkou, která jde pozdravit Mílu. Zírá s vykulenýma očima, když ji Bělina vítá, jako by to byli staří přátelé, a děkuje jí za králíka, kterého jim dala. Nic neříká, jen se od ní odklání a prodírá se davem koček, aby se připojil k Bobulotlapce, který mluví se skupinou učňů Větrného klanu a Stínového klanu. Vánkotlapka přijde k Vřesotlapce a ptá se jí, jestli opravdu míní plýtvat časem tím, že bude mluvit s Lvíčkotlapkou a říká, že učedníci Stínových vyzvali Bobulotlapku aby zjistili, kdo může vylézt nejvýše. Vřesotlapka odpoví, že by se na to měl jít podívat, a on jí se zábleskem v očích zeptá, jestli by se s ním nešla dívat, ačkoli je přerušen příchodem Říčních. Vranipírko také přistoupí a navrhne svému učedníkovi, aby se šla setkat s jinými kočkami z jiných klanů, a nakonec se jde podívat na výzvu s Vánkotlapkou, který ji vede. Poté má Vranipírko posměšné narážky na poloklanové kočky. Veverka vede svého syna pryč od Vranipírka a Vánkotlapky, jakmile shromáždění skončí, a řekne mu, aby nezapomněl na příměří.
- On a Zajícotlapka loví v jejich malé části lesa u hranic a komentují, jak zvláštní je pro Větrné lovit něco jiného než králíky. Aniž by si byli vědomi toho, že je sleduje pohraniční hlídka Hromových, oba učedníci pokračují v závodění za kořistí a blíží se k hranici. Prachovous si uvědomí, že se nezastaví na hranici, a zaječí na ně, aby zastavili, což oni udělají. Uchorváč se rozběhne a zasyčí, co si Prachovous myslí, že dělá. načež Prachovous řekne, že učedníci chtěli překročit hranice. Vánkotlapka nasyčí, že jak mihl vědět, že by je překročil, načež Prachovous řekne, že ani nezpomalil. Obě hlídky se kvůli konfrontaci nakonec nepoperou, i když se ani přátelsky nerozejdou.
- Vánkotlapka je přítomen na příštím shromáždění; Lvíčkotlapka ho vidí, jak hrozivě zavrčí, když se kočky Větrných a Hromových střetnou před stromovým mostem.
- Při pohraniční potyčce kvůli Větrnému klanu, který krade kořist Hromovým, Makotlapka šťouchne do Lvíčkotlapky a navrhne, aby se postavili Vánkotlapce a Zajícotlapce. On přikývne a řekne, že se utká s Vánkotlapkou. Ti dva bojují a Lvíčkotlapka prohrává, dokud mu nepomůže Lískotlapka. Lvíčkotlapka ho nakonec porazí pomocí bojových pohybů, které ho naučil Měsíční dráp. Lvíčkotlapka se dívá, jak se Vánkotlapka kutálí ze svahu a řekne, že Větrný klan už žádné veverky nedostane, zatímco Vánkotlapka šlehne ocasem a řekne mu, aby si nebyl tak jistý. Odchází se zbytkem své hlídky poté, co Popílka zavolá na ústup.
- Později tři koťata Větrného klanu tajně sledují Vřesotlapku do tunelů a jsou zde uvězněni. Vánkotlapka spolu s Vřesotlapkou, Lvíčkotlapkou, Cesmínotlapkou a Sojkotlapkou je jdou hleda.t Najdou je, ale řeka začíná stoupat a brzy zatopí tunely. Kočky se zoufale snaží najít cestu ven a jsou zachráněny Spadaným listím , který je vyvede ven. Učedníci chtějí původně odvést koťata do tábora Hromových, protože Vlaštovička byla zraněná, ale uslyší rámus a rozhodnou se ho prozkoumat. Skokem přes rokli přeruší boj mezi Říčními a Větrnými. Vřesotlapka vysvětluje, jak je našli, a informuje svého vůdce, že sledovali pachovou stopu, přičemž Jednofousý měsíc je zmaten, protože žádnou nenašli. Vánkotlapka mňouká, že ho musel smýt déšť. Poté on a Vřesotlapka odejdou zpátky do tábora.
Drobnosti[]
- Měl ještě dva sourozence, jeden se narodil mrtvý, druhý zemřel pár okamžiků po narození.
- Vypadá to, že se mu líbí Vřesotlapka, která je však zároveň jeho sestřenicí, protože jejich matky jsou sestry.
- Jeho matka je vůči němu velmi ochranitelská a je to "její chlapeček".